Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Rozhovory o vesmíru – Co přijde po Einsteinovi?

Osmnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ke konci minulého roku jsme zachytili doposud nejjasnější gama záblesk, jenž přišel ze vzdálenosti, kterou současná fyzika považuje za vysoce nepravděpodobnou. Je to ojedinělé pozorování narážející na hranice dnešních fyzikálních teorií nebo je takových více? Nabízejí nové teorie gravitace vysvětlení pro tato pozorování?

9. října jsme zachytili gama fotony, které vznikly při zhroucení hvězdy o hmotnosti více než 30 hmotností Slunce. Tento druh supernovy je více než řádově jasnější oproti běžným supernovám, a tak od vědců dostal nové označení – hypernova. V extrémních podmínkách hypernovy vznikají také extrémně energetické gama fotony (fotony s velmi krátkou vlnovou délkou). A právě takové fotony nám umožňují testovat hranice našich fyzikálních teorií.

Obecná teorie relativity publikovaná už před 108 lety Albertem Einsteinem je bez pochyby jedním z největších úspěchů moderní fyziky. Na makroskopických škálách mají její předpovědi vynikající souhlas s pozorováními a její rovnice využívá denně mnoho z nás při navigování na cestách. Kde ale selhává, jsou mikroskopické škály a vzhledem k pozorovaným gama fotonům zjevně i popis struktury prostoru.

Existují i další ohledy, kde Einsteinova teorie selhává? Souvisí s tím rozpory v měření Hubbleovy konstanty? Rozumíme správně temné hmotě? Vysvětlí vše teorie kvantové gravitace? Právě to jsou otázky diskutované v novém dílu Rozhovorů o vesmíru.

Epizodu najdete na: https://youtu.be/76w69UIg05g




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kvantová teorie gravitace, Temná hmota, Hubbleova konstanta, Gama záblesk, Obecná teorie relativity, Albert Einstein, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »